Již třetí období jsem zvoleným předsedou České rady dětí a mládeže, střešní organizace dětských a mládežnických spolků. Máme jich na starost 98, což činí více než 200 tisíc jednotlivců, žijících po celé republice. Denně si ověřuji, že základní podmínkou pro fungování a přátelskou atmosféru v tak veliké a rozmanité společnosti je otevřená komunikace. S dětmi také aktivně pracuji jako dobrovolník v Lize lesní moudrosti. Podílím se na přípravě a vedení každotýdenních schůzek, víkendových akcí, táborů. I zde je základem být otevřený a přátelský jak k dětem, tak k jejich rodičům.
Před časem jsem začal docházet na jednání zastupitelstva obce. V záplavě informací mě zarazila jedna podstatná myšlenka, která z radnice zazněla. Prý s lidmi v obci nemá cenu o věcech veřejných diskutovat, protože každý se zajímá jen o svůj dvorek a ne o veřejné blaho. Proč tomu tak asi je?
Profesně jsem se podílel na mezinárodních výzkumech ve snaze pochopit a popsat, co je příčinou nízkého zájmu mladých lidí o dění kolem sebe. Je to především nedůvěra v to, že jejich hlas může někde zaznít, nebo přesvědčení, že jejich názor nikoho nezajímá.
V naší obci se povedlo mnoho dobrého pro pohodlný život, ale méně pro to, aby měl občan pocit, že je toho dění součástí.
Otevřená radnice pro mě znamená jasně nastavený způsob pro setkávání, výměnu názorů a tvůrčí spolupráci. Abychom měli možnost si snadno naplánovat schůzku s odpovědnou osobou, aby se dalo co nejvíce agendy vyřídit z domova či zaměstnání. Aby bylo jasné, co si myslí naši zastupitelé a jak nás zastupují. Abychom si mohli dohledat všechny smlouvy a objednávky na stránkách obce a předcházeli tak spekulacím o přátelských vazbách a drahých nákupech.
