Před naším domem nainstalovala obec lavičku. Uvítali jsme to. Příjemné posezení s výhledem na na zeleň, která už zakrátko nemusí být zelení. Nejdříve se stala lavička domovem místních sociálně slabších starších spoluobčanů, asi si chtěli tento pohled ještě užít. V poslední době je však čím dál častěji využívána mladými lidmi. Posedí, hlasitě se baví, občas nějaká ta muzika. Chlapci, dívky, mládí, radost pohledět. Vytáhnou se cíga, nějaký ten alkohol a energetické drinky. Také brambůrky, zkrátka ta pravá párty. Občas je dojdu navštívit a ujistit se, že si všechny odpadky tedy i ty co už stačili pod sebe a okolo rozestlat, zase odnesou. Vždy se jednalo v jádru o slušné a více méně pravdomluvné mladé lidi kteří dodrželi slovo. Myslím, že za chvíli se problém vyřeší sám. Jedna lavička je již zdemolovaná. Asi někomu vadilo opěradlo. Má pravdu. Je k ničemu, akorát překáží v širším použití lavičky. Nevolám po kamerách, které by šmírovaly co kdo kde v obci dělá, ale kdyby na tahle místa občas jukli naši strážníci, myslím, že by to věci pomohlo. Myslím, že jsou to fajn chlapi co mají přirozený respekt. Nevolám po represi, jen po domluvě a deklaraci jasných pravidel. Jsme rádi, že jsou v obci místa, kde se mladým lidem líbí a jsem za to, aby jich bylo do budoucna více. Na druhou stranu pravidla tu platí pro všechny.
